Jdi na obsah Jdi na menu

Systém: Houby – Fungi

 

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní nově vyčleněnou jako samostanou říši. Její zástupce lze nalézt po celé Zemi a vyskytují se mezi nimi významní dekompozitoři, parazité či v průmyslu i potravinářství využívané druhy. Mnoho druhů náleží mezi mutualisty žijící v symbióze s cévnatými rostlinami.

V užším pojetí jsou houby (Mycophyta, Fungi) stélkaté rostliny různého tvaru a velikostí, bez asimilačních barviv, s heterotrofní výživou, s buněčnou stěnou chitinózní, často s tvorbou plodnic bez zoospor.

Základní stavební jednotkou je vlákno (hyfa), které se může rozlišit v podhoubí (mycelium) a v plodnici. Houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia), nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy. Systematicky se dělí na 6 tříd. Známo je asi 80 000 – 100 000 druhů. V České republice je zjištěno asi 10 000 druhů. Četné druhy působí škody na rostlinách, živočiších i člověku tím, že způsobují onemocnění. Mnohé druhy se využívají ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. Jedlé druhy slouží jako potravina s malou kalorickou hodnotou nebo jako pochutina. Jsou bohaté na vitamíny a minerální látky. Jedovaté druhy nejsou početné, ale pro obsah prudkých jedů nebezpečné.

Mrkněte také na houbařské nože.

…………………………………………………………………………

 

Houby (Fungi) - říše

 
 

Jsou organismy eukaryotní, jednobuněčné, mnohobuněčné, stélkaté a heterotrofní.
 

Společné znaky s rostlinami- nepohyblivost, schopnost syntézy vitamínů, buněčná stěna
 

Společné znaky s živočichy- schopnost heterotrofní výživy, přítomnost polysacharidu - chitinu, podobného chitinu hmyzu, a zásobního plysacharidu - glykogenu
 

Hyfa- je základní, stavební jednotkou stélky hub
 

Podhoubí- vzniká proplétáním a větvením tenkých vláken hyf
 

Plektenchym- vzniká seskupením podhoubí  
 

Význam


- rostou při teplotě 4 – 40 ˚C
 

- symbióza (mykorhiza, lišejníky)
 

- poskytují látky pro antibiotika, enzymy, vitamíny, alkaloidy, protirakovinné látky
 

- uplatňují se v biologickém boji (z houbových spor se tvoří mycelium na těle hmyzu a tím ho zahubí)
 

- smrtelně jedovaté x jedlé
 

- saprofyté (znehodnocují potraviny, dřevo, textil)
 

- původci chorob, rostlin a živočichů
 

- potravinářství (výroba sýrů)
 

- reducenti (rozkladači organických látek)
 

- dekompozitoři (podíl na tvorbě humusu)
 

Houby - Chytridiomycota, oddělení
 

 - Spájivé houby (Zygomycota), oddělení
 

 - Vřeckovýtrusé (Ascomycota), oddělení
 

- Stopkovýtrusé (Basidiomycota), oddělení
 

- Lišejníky, oddělení
 

Chytridiomycota
 

Vodní saprofyté a parazité rostlin, rozmnožují se pohlavně a nepohlavně bičíkatými zoosporami),
 

Rakovinovec bramborový- způsobuje rakovinu brambor
 

Spájivé houby (Zygomycetes)
 

Saprofyté organických látek, parazité hmyzu, nepřehrádkované podhoubí, rozmnožují se
 

pohlavně i nepohlavně spory
 

Kropidlovec černavý- až 2 cm vysoké povlaky na chlebě,
 

Plíseň hlavičková- např. na hnoji, marmeládě, chlebě
 

Muší mor- na podzim napadá hmyz
 

Vřeckovýtrusé houby (Ascomycetes)
 

Představují nejpočetnější skupinu hub, mají charakteristické pohlavní orgány = výtrusnice = vřecka (aska) obsahující obvykle 8 výtrusů (askospor), vřeckovýtrusé houby se nejčastěji rozmnožují nepohlavními výtrusy = konidiemi
 

1. Kvasinky
 

 jsou jednobuněčné houby, rozmnožující se pučením, vzniklé buňky stávají pohromadě,tvoří řetízky- nepravá podhoubí, enzymaticky rozkládají cukry na etanol a CO2
 

 kvasinka pivní- zkvašuje sladinu na pivo, využívá se k výrobě lihu, ve farmaceutickém a potravin. průmyslu, obsahují enzymy (látky urychlující chemické děje) a vitamíny skupiny B, kvasinky lisované s moukou tvoří droždí, zadělané těsto kyne tím, že kvasinky uvolňují CO2,
 

 kvasinka vinná- spory přezimují v půdě, na jaře se dostávají na bobule a po slisování zkvašují šťávu na burčák a pak na víno
 

 další druhy kvasinek- se využívají ke zhodnocení slámy ke krmení, jiné způsobují onemocnění kůže a sliznic
 

2. Štětičkovec, kropidlák tvoří řetízkovité konidie (viz uč.)
 

 - štětičkovec (Penicillium notatum) k výrobě léku penicilinu, poprve ho izoloval Fleming r. 1942, jiné druhy štětičkovce se využívají ke zrání sýrů (např. camembert)
 

 - kropidlák: některé se využívají k výrobě kyseliny citronové, jiné tvoří karcinogennímykotoxiny (nebezpečné jedy)

 
 

3. Padlí
 

 povrchoví ektoparazité semenných rostlin, tvoří moučnaté povlaky na listech, plodech,stoncích
 

 padlí jabloňové, révové, dubové, travní
 

4.  Monilióza
 

 kruhovité uspořádání konidií (nepohlavních výtrusů = spor)
 

 hlízenka ovocná- napadá malvice např. jablek nebo hrušek

 
 

5. Houby s masitými plodnicemi
 

 smrž obecný- tržní houba
 

 ucháč obecný- jedovatý, roste v dubnu
 
 

 lanýž černý- podzemní hlízovité plodnice se uměle pěstují ve Francii, vyhledávají je psi nebo prasata, povrch mají černý, uvnitř světle mramorované, jedlé
 

6. Tvrdohouby
 
 

 paličkovice nachová- její podhoubí žije paraziticky v semeníku některých lipnicovitých, semeník se mění v námel, ten vypadne na zem, přezimuje a na jaře z něj vyrůstají paličkovité útvary (červené), které mají uvnitř výtrusy a ty se šíří na další rostliny, námel = tvrdohoubí obsahuje jedovaté látky (alkaloidy), které se využívají pro výrobu léčiv
 

Stopkovýtrusé houby (Basidiomycetes)
 

Hyfy (houbová vlákna) jsou přehrádkované, přehrádky mají v místě otvoru soudečkovitý tvar.
 

Nepohlavní rozmnožování se děje pomocí konidií nebo rozpadem (fragmentací) stélky.
 

Pohlavní rozmnožování se děje výtrusy (bazidiospory), které se vytváří na stopkách (bazidiích). Pohlavně rozlišené výtrusy (+,-) vyklíčí v primární mycelium, dojde ke kontaktu 2 houbových vláken vzniklých z pohlavně rozlišených výtrusů, nastane plazmogamie (splynutí buněčné plazmy, ne jader) a vzniká sekundární dvoujaderné mycelium.Toto podhoubí je schopno za příznivých podmínek tvořit plodnice (bazidiokarp). Na plodnicích vznikají bazidie , které tvoří výtrusorodé rouško = hymenium (bazidie + sterilní hyfy), je umístěno uvnitř rourek nebo vně lupenů na klobouku). Ve výtrusorodém roušku v bazidiích splynou jádra = karyogamie a vzniknou 4 stopečkaté výtrusy (bazidiospory).
 

Plodnice má různou velikost a tvar. Tvoří ji třeň a klobouk. Na spodu klobouku je hymenofor s výtrusorodým rouškem. Hymenofor je buď z lupenů nebo z rourek. Některé plodnice bývají v mládí celé obaleny plachetkou. Jak houba roste, plachetka se trhá a zanechává na klobouku zbytky (bílé tečky u muchomůrky červené) a na bázi pochvu. Spodní část klobouku je někdy kryta závojem, který se zachovává jako jako prsten na třeni.
 

Rzi: parazité rostlin, rez travní parazituje na obilninách a travách, jejím mezihostitelem je dřišťál
 

Sněti: prašná sněť pšeničná- přeměňuje obilku v hnědočerný prach výtrusů

 mazlavá sněť pšeničná- mění obilky na mazlavou hmotu, páchnoucí po shnilých rybách
 

Dřevokazné houby: choroš- žije na živých nebo odumřelých stromech

 václavka

 hlíva ústřičná

 dřevomorka domácí- rozkládá např. dřevěné podlahy


 

Lupenaté houby:


muchomůrka zelená

 (nejjedovatější, pochva)


žampión ovčí

 (růžové lupeny)
 

 muchomůrka tygrovaná

 (na řezu bílá)


muchomůrka růžovka

  (na řezu růžová)
 

 závojenka olovová

 (žlutavé lupeny)


čirůvka májovka

(bílé lupeny)
 
 

Rourkaté houby (mykorhiza)
 

Hřiby, křemenáč osikový, kozák březový, klouzek obecný (má závoj)
 

Houby s uzavřenou plodnicí = břichatky
 

Plodnice se otevírají v době zralosti a uvolňují pak výtrusy.
 

Pýchavka, hvězdovky
 

1.pomoc při otravě- postižené osobě podáváme pít minerálky, snažíme se vyvolat zvracení,
 

vyhledáme co nejrychleji lékaře, lékaři odevzdáme okrájené zbytky,
 

zbytky z hrnce, zvratky.
 

Lišejníky (Lichenes)
 

Složené organismy vzniklé soužitím houby (vřeckovýtrusé) řasy nebo sinice.


Houba v tomto soužití zajišťuje vodu s minerálními látkami a řasy nebo sinice asimilují.Charakter stélky lišejníků je určován houbou, proto jsou řazeny k houbám.
 

Podle vnějšího vzhledu rozlišujeme stélku:
 

- korovitou (stélka přirůstá celou spodní částí k povrchu skal, lišejník zeměpisný)
 

- lupenitá (lišejník je přirostlý jen částí stélky, terčovka bublinatá)
 

- keříčkovitá (přichycená v jednom místě)


 

Uspořádání jednotlivých vrstev na příčném řezu:
 

- korová
 

- řasová
 

- dřeňová
 

- spodní korová
 

- vrstva houbových vláken (upevňující lišejník k podkladu)
 

rozmnožování- nepohlavní, rozpadem stélky
 

Zástupci:
 

Terčovka bublinatá- šedozelené stélky na větvičkách stromů
 

Dutohlávka sobí- vřesoviště, rašeliniště
 

Terčovník zední = terčovka = terčník - žlutooranžové stélky na zdech
 

Pukléřka islandská
 

Provazovka- na stromech, v čistých lesích ,vzácná

 
 

Význam:
 

- průkopníci života (žijí v extrémních podmínkách v Antarktidě nebo na pouštích, i pod
 

 vodou, skály rozleptávají kyselinami nebo narušují mechanicky,
 

 odumřelé stélky vytváří humus a tím podmínky pro další organismy)
 

- úkryt škodlivému hmyzu
 

- potrava sobů
 

- indikátoři čistého prostředí
 

- výroba antibiotik
 

------------------------------------------------
 
 

Zde je x článků, vždy v jiném formátu (pdf, ppt apod.), jinak napsaných, jinak podaných. Zkrátka se může stát, že se určité řádky budou opakovat, ale myslím si, že nic není na škodu ;-)