Houby na Hlinecku

Čirůvka topolová - (Tricholoma populinum)

VIII. – XI.

Jedlá

říše Fungi - houby »  třída Agaricomycetes - stopkovýtrusé »  řád Agaricales - pečárkotvaré »  čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité

Tato čirůvka není tolik známá, proto ji lidé tolik nesbírají. Doporučil bych tuto houbu sbírat. Má moučnou chuť, ale je výborná jedlá čirůvka, která se navíc vyznačuje úžasnými léčivými schopnostmi. Lze ji doporučit především diabetikům, alergikům a lidem trpícím ischemickými chorobami. Kdo se bude pohybovat někde pod topolem nebo osikou (zde převážně osika), narazí určitě na tuto čirůvku. Ještě taková malá rada. Většinou ji nacházím na místech, kde roste křemenák osikový. Čirůvce nejvíce vyhovují travnaté louky zarostlé mechem, obklopené osikovou remízkou. Nemusí mít slunná místa. Těžko se nachází, poněvadž roste, v pozdním podzimu, kde je spadlé velké množství listí, tudíž její barva splývá s okolím. Barva klobouku bývá různá. Téměř žlutá, hnědooranžová nebo kaštanově hnědá, až tmavě hnědá. Na okraji po celém obvodu téměř vždy světlejší. Roste ve velkých trsech či skupinách. Zapomněl jsem dodat, že neroste pod jehličnany. Suma sumárum. Kde se nachází topol nebo osika, nemusíte mít žádné obavy. Čirůvku používám především do směsi, není špatná v octovém nálevu a do omáček.

Možná záměna:

Čirůvka bělohnědá (T. albobrunneum) a Čirůvka masitá (T. pessundatum) jsou považovány za jedovaté a způsobují nepříjemné onemocnění zažívacího ústrojí. Rostou v jehličnatém lese a ne pod osikou nebo topolem.